Když někdo snižuje Čechy tím, že říká „My si nevěříme. Neumíme se prosadit.“ Reaguji na to „Mluvte, prosím, za sebe“. "Nevěříme si" nezní jen v hospodě. Slyšel jsem to na konferenci od úspěšného podnikatele. Přesto myslím, že skutečným problémem je, jak vnímáme závažnost rozhodnutí.
Je vědecky dokázáno, že když má člověk možnost své rozhodnutí změnit, automaticky je se svojí volbou, ať je jakákoliv, méně spokojený a polemizuje, zda se přeci jen nerozmyslet. A pokud jde rozhodnutí prakticky změnit (dle zákona, situace atd.), udělá to. Zapomíná se přitom na vztahy, pověst a respekt. V armádě by vás rovnou degradovali (pokud ne hůře). Výsledkem pak je, že se možná nakonec ušetří pár korun, někdo se přidá k jiné straně, nicméně v očích všech kredibilita fatálně klesá. Každý už bude mít v hlavě označeno: „Ten nedrží slovo. Nestojí si za svým.“ Jediný problém, který s tím tady je, že si to lidé neuvědomují. Ano, je to také důsledkem politiky, minulého režimu atd., ale hlavně je to (zlo)zvyk. A ten se dá změnit, trénovat.
T. Robbins říká: „Dělejte co nejvíce rozhodnutí můžete. Vezměte na sebe zodpovědnost.“ Když to uděláte, naučíte se dělat téměř vždy správná rozhodnutí a učit se z těch pár špatných. A kdo si stojí za svým, toho lidé následují.
